Letní Slunovrat

"The ocean is beginning of the Earth, all life comes from the sea."

Voda az ní pocházející život. Tak zní slova písně Adama od mojí oblíbené Ayly Schafer. Pocházíme z vody. Ve vodě jsme se vyvíjeli, ve vodě 9 měsíců pluli a s proudem vody se podívali na svět. Voda jsme my. Voda je součástí našeho těla. Celé naše tělo je naplněno tekutinami proudícími, obnovujícími se, tekutou výživou, palivem, životodárnou silou.

Voda umí čistit i ničit. Je nezbytná k životu, ale může být i kalná, zanesená, nezdravá. Může být zdrojem vláhy, života a plodnosti, ale i zdrojem nemocí, zkázy a smrti. Voda musí proudit.

Voda je živlem provázející období Letního Slunovratu. Proč voda, když Slunovrat má přece být o Slunci? Oheň - tedy sluneční svit, žár, ohřívání Země je nezbytný k růstu rostlin, ale voda je vláha, šťáva, osvěžení a životodárná energie. Bez vody by úroda uschla, květy zvadly. Oheň je tu stále, někdy až příliš horký a spalující a voda musí pomoci, osvěžit, tvoří se rovnováha mezi těmito dvěma protikladnými živly. S vodou se pojí vyjadřování emocí, plynutí, nezadržování. Tok vody, proudění slz. Očista.

Období letního Slunovratu je tedy spjato s vodou. Vnímáme ji v podobě letních deštíků i bouřek. Letní Slunovrat je také časem nejsvětlejším. Možná se nám vybaví nějaké typické asociace s pojmy světlo - tma. Světlo - dobré, pozitivní, tma - negativní, ponurá. Opravdu? Někdy tma schová to nepěkné. Někdy je pod rouškou tmy vše tak romantické, hezké a klidné a na světle se z nádherného zákoutí stane kout plný harampádí a nepořádku.

Oheň - světlo a voda - emoce nás provázejí Letním Slunovratem. Posviťme si na temná zákoutí naší duše a nechme odplavit stojaté vody našich ukrytých smutků a křivd.

Všimli jste si jak moc je očistné nechat s sebou proudit emoce, nezadržovat je, ale nechat je vybouřit. Vyvztekat se, vyplakat se. Samozřejmě ne každá situace je úplně vhodná na bouřlivou emoční smršť, ale je spousta lidí, kteří tyto emoce zadržují i sami před sebou. To jsou situace a místa, kde není třeba zachovat dekorum, ovládat se. Může být těžké se to naučit pro někoho, kdo je třeba introvert, navíc společností, výchovou a možná i pracovní pozicí tlačen k zachování chladné hlavy, ledové tváře a emocionálního odstupu. O to důležitější ale je dovolit si prožívat emoce v jejich plné síle v osobním životě.

Nejen den Letního Slunovratu, ale i celé toto období můžeme věnovat pozornost tématu emocí a prosvětlení temných zákoutí. Vzpomeňme si při letní bouřce na své zadržené emoce. To, co se odehrává v přírodě, odehrává se v nás. Velký žár, světlo a mnoho podnětů, z toho dusno až nepříjemně a najdenou vítr, temná mračna, bouře, hromy, blesky, průtrž mračen, pomalé ustávání deště, okamžik klidu, opět vysvitne slunce, zpívají ptáci, vláha, cítíme se svěže a mnohem lépe. Tak je to i s emoční bouří uvnitř nás.

Rituály, kterými můžeme toto období více vnímat a podpořit naši očistu mohou být úplně jednoduché. Pobýt v přírodě, užít si nejkratší noc, vidět západ i východ slunce. Využít vodu a její očistnou sílu, zatančit si v letním deštíku, sbírat byliny, které v tomto období mají největší sílu. V Křesťanství známe v tomto období svátek svatého Jana, sběr devatera bylin, pocty studánkám a vodním zdrojům. Zkrátka se toto vše velmi prolíná s těmi prapůvodními pohanskými zvyky, které nás provázejí cykly přírody.

Krásným rituálem je vití věnců z lučního kvítí. Můžeme to udělat jen tak pro okrasu a radost nebo se záměrem. Natrháme si rozličné kvítí a při vití věnce se zaměříme na udusané emoce a pocity, kterým jsme třeba nedali úplně průchod, nebo takové, od kterých se chceme už oprostit. Vkládáme květinu po květině, jako meditaci. Jako kdybychom tvořili květinovou mandalu a dáváme do ní kus sebe. Potom se vypravíme k potoku či řece a pustíme věneček po vodě a spolu s ním i ty stojaté vody emocí v nás.

Spojitost tohoto období má paralelu v ženském cyklu, archetypu ženy na milenky i matky. S ním se pojí témata ženského lůna, cyklu ve vrcholící fáze ovulace, plodnosti. Ideální čas zaměřit se i na péči o tuto svou ženskou podstatu.

Dovolme si cítit, prožívat, plynout v proudu života i emocí. Netlačit na pilu, odevzdat se proudění. Voda v sobě nese jemnou ženskou energii, oheň zase akční mužskou sílu. Jejich spojení utváří jednotu v přírodě i v nás.